Neo Sonic Godspeed

Další z řady her s oblíbeným modrým ježkem Sonicem je tady. Tentokrát ovšem není sám a na scénu se dostává nový ostnatý příbuzný jménem Shadow. Pojďme se podívat, jestli přidání nového hrdiny vybičuje už tak dobrou hratelnost k maximu.

Sonic je na poli arkádovek vcelku častým námětem a troufnul bych si říct, že hned po Mariovi je to nejčastěji zpracovávaný hrdina. Většinou jsou ale tyto arkádové hry zabydlené v šedavém průměru a jen občas se objeví opravdu kvalitní hra (Namátkou bych doporučil vynikající Sonic the Hedgehog: Time Attacked). Má dnešní Sonic šanci vrýt se hlouběji do paměti nebo na něj za pět minut zapomeneme?

Při počátečním intru jsou představeni dva hratelní hrdinové (Sonic a Shadow) a několik dalších, které bohužel pod ovládání nedostanete a tak se s nimi setkáte jen ve video sekvencích oddělující jednotlivé úrovně. Úrovní je nemalý počet ale než se vůbec dostanete přes první, můžete se chvílemi i zapotit. Všechny Sonicovy kousky, jako skákaní, běhání či sbalení se do koule a následná devastace nepřátel před vámi, se vám nejprve musí dostat do krve. Jakmile je všechny zkrotíte, rozhodně nemáte vyhráno. Kola jsou nápadité, a rozhodně se v nich nudit nebudete. Úkolem většiny z nich je dostat se ze začátku na konec, ničit nepřátele a přitom sbírat všechny zlaté kroužky, které na své cestě potkáte.

Grafika hry je na vcelku vysoké úrovni, ale vytknul bych občasnou nepřehlednost v úrovních. Hudba je taktéž nadprůměrná, i když některé songy bych občas nejraději vypnul. Naštěstí jsou některé kousky metalovějšího rázu, což rozhodně chválím. I když jsem většinu recenze vynášel hru přinejmenším na Olymp, musím zůstat s hodnocením při zemi. Dnešní Sonic je sice zajímavý, ale aby se dostal k bohům, musí být více originální.